Senec - Slnečné jazerá
Senec leží 25 km od Bratislavy. Jezera, která se nacházejí u tohoto města, patří k nejvyhledávanějším rekreačním lokalitám na Slovensku. Je zde dostatek sportovního a kulturního vyžití, pláže jsou travnaté, je zde několik tobogánů, dostatek stánků s rychlým občerstvením a restaurací. První písemné zmínky o Senci jsou z 25. listopadu 1252, kdy je zmiňován v listině bratislavského hraběte Rolanda v souvislosti s vytyčováním hranice okolí města. Kromě toho se Senec dále uvádí listině z 18. prosince 1326, kterou Karel I. obnovuje hranice osady Beel a připomíná se zde kostel sv. Mikuláše v Senci. V souvislosti s vymezováním hranic v roce 1423 se zmiňuje severní hranice mezi Sencem a arfiou a roku 1507 potvrzuje tyto hranice král Vladislav V. V tomto období je Senec ve vlastnictví několika feudálních rodin (Bátoriovci, Sékelóvci, Pernicovci, Turzovci a Esterházyovci), kterým patřil Senec až do roku 1918. Zajímavosti: kostel sv. Mikuláše v Senci (gotické základy, v 17. století byl renesančně upraven, dnešní barokní podoba je z 18. století), kaplička Nejsvětější trojice z roku 1860, socha Immaculaty (postavená v roce 1747 na památku obětem moru z roku 1714), Turecký dům na centrálním náměstí (z let 1556 - 60, konala se v něm zasedání bratislavské župy), Veľký tift (rozsáhlá renesanční stavba sloužila jako zámek rodiny Esterházyovců, později jako ženská polepšovna a sirotčinec). Vznik jezer souvisí s intenzívním bagrováním štěrku od roku 1845, který zde těžila uherská stavební železniční správa za účelem stavby železnice Bratislava - Galanta. Bagrováním vzniklo pět samostatných jezer, později spojených v jeden celek. Možnost využít jezero, tzv. "Bager" jako přírodní koupaliště využila roku 1919 Slovenská Beseda v Senci a ve spolupráci s 59. Sborem Slovenské ligy "Bager" vyčlenili a ohradili vodní plochu na koupání. Přírodní koupaliště "Bager" dostalo nový název "Slovenské Tahiti". Své současné jméno "Slnečné jazerá" dostala jezera v roce 1960, kdy byla vyhlášena soutěž o nový název.
